Chaos (kosmogonie)

Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy,
nebylo vzdušného prostoru ani nebe nad ním.
Co se hýbalo? Kde? Kdo k ochraně bděl?
Byla to voda, hluboká, nesmírná?

Nebylo smrti, nesmrtelnosti v onen čas,
nebylo stopy po noci a dni.
Samo sebou jen to bez dechu dýchalo.
Mimo to nic nebylo jiného ...

Tma byla na počátku, pokrytá tmou,
v ní toto vše jako nerozlišená spousta vod.
Tam zárodek zahalen v prázdnotu hluchou -
to jediné povstalo mocí tvůrčího vznícení.

Rgvéd 10.129^[1]

Chaos je v mnoha mýtech o stvoření stav prvotní temnoty, prázdnoty či nicoty, často blízký motivu prvotních vod.^[2] V chaosu se pak objevuje stvořitelské božstvo či božstva, kosmický obr či kosmické vejce, jejichž činnost vede ke vzniku světa. Výraz vychází z řecké mytologie, kde je Chaos prvotním stavem před stvořením světa, někdy označovaný jako nejstarší z prvotních božstev, často ztotožňovaný s propastí, prázdnotou, temnotou, vzduchem či povětřím.^[3]

↑ Rgvédské hymny. Překlad Oldřich Friš. Praha: DharmaGaia, 2000. ISBN 80-85905-62-0. S. 99.
↑ WITZEL, Michael. The Origins of the World's Mythologies. Oxford: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0199812851. S. 107-.
↑ Theoi - Chaos [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.

[Friš-1] Rgvédské hymny. Překlad Oldřich Friš. Praha: DharmaGaia, 2000. ISBN 80-85905-62-0. S. 99.

[Witzel-2] WITZEL, Michael. The Origins of the World's Mythologies. Oxford: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0199812851. S. 107-.

[Theoi-3] Theoi - Chaos [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]